Rady a tipy pro majitele rousatých koní

V minulém článku jsme popsali čím a jak pravidelně ošetřovat rousy. Nyní se podíváme na konkrétní kožní potíže, se kterými se u rousatých koní setkáváme a jaké jsou další možnosti domácího ošetření.

Co v rousech nejčastěji najdete (tedy kromě bodláků :-) )?

Často v rousech objevíte „bílé stroupky“ na zadní straně karpálního kloubu přední končetiny či jinde, ať už ve větší nebo menší míře. Pokud půjdete níž, občas narazíte na drobný krvavý stroupek malé velikosti (někdy je najdete až po velmi důkladné prohlídce rousů) nebo několik boláků o velikosti asi koruny různě po končetině a v horším případě najdete rozsáhlý zánět na spěnkovém kloubu, který může i dost nepříjemně zapáchat.  Také mohou být končetiny „hrbolaté“ s kožními záhyby a otoky. Rousatí koně trpí na různé kožní problémy a jejich diagnostika a následná léčba může být náročná. Mnohdy se u koně sejde více těchto potíží najednou.

Jak se kůň s problémy v rousech projevuje?

Koně si drbou nohy o různé nižší předměty (krmiště, napáječky), okusují si končetiny, podupávají zadními nohami, kulhají apod.

Pojďme se podívat na některé pojmy, se kterými se můžeme setkat v souvislosti s rousatými koňmi.

Nejznámějším pojmem jsou podlomy, což je obecně kožní problém ve spěnce, který může mít řadu příčin. V angličtině se označují jako pastern dermatitis (spěnková dermatitida), dále také mud fever („bahenní horečka“), greasy heel („mokvající patka“), scratches („praskliny kůže“). O podlomech se dá dohledat spoustu článků a tak nebudeme jednotlivé potíže rozebírat do detailu. Nejčastějšími příčinami jsou bakterie, kožní plísně, parazité, zranění atd. Mnohdy se u rousatých plemen objevují roztoči v rousech (feather mites), především končetinový svrab (chorioptes equi). Velice nepříjemným problémem zejména u těžkých plemen je CPL (chronický progresivní lymfedém), který způsobuje otoky končetin a zhrubnutí kůže, která je následně oslabená. To může vést k sekundárním problémům - bakteriální či parazitární infekci, kulhání atd.

Pak tu máme dva méně známé pojmy – Mallenders a Sallenders. Už jste o nich někdy slyšeli? O těchto pojmech se můžete dočíst například v knihách veterinární medicíny z 18. a 19. století a na zahraničních fórech.

Mallenders je výraz pro chronický ekzém nacházející se zejména na zadní straně karpálního kloubu přední končetiny.

Sallenders označuje ekzém před hleznem (zadní končetina).

Zdroj obrázků: English Historical Fiction Authors (https://englishhistoryauthors.blogspot.com/2013/05/mallenders-and-sallenders-and-few-other.html)

Tyto ekzémy jsou časté hlavně u těžkých plemen koní s bohatými rousy (irský cob, fríský kůň, shirský kůň,…) a jsou způsobeny nadměrnou produkcí keratinu, tzv. hyperkeratózou. Keratin je stavební bílkovina, která je obsažená ve vlasech, chlupech a nehtech (u koní v kopytech). Typické pro hyperkeratózu je nadměrné rohovatění kůže. Pro lepší představu je to něco jako zhrublá kůže v okolí naší paty, pokud kůži nebudeme ošetřovat, může se stát, že se vytvoří bolestivé praskliny.

Krusty, které se na končetinách tvoří, jsou koním nepříjemné, na dotek bolestivé, proto je někdy ošetření těchto míst komplikované. Mohou být i důvodem kulhání koně. Tato porucha se nedá zcela odstranit, ale pravidelným ošetřováním můžeme udržovat pokožku čistou a předejít tak zhoršení stavu (sekundární bakteriální, parazitární či plísňové infekci).

Někdy je složité přesně diagnostikovat, o jaký problém u Vašeho koně jde. Za několik let chovu rousatých koní jsme získali zkušenosti a dočetli se na zahraničních fórech nejen o možných problémech, ale máme i několik tipů, jak tyto problémy řešit. Každý kůň je jiný a tak jako lidem vyhovují různé věci, stejně tak se musí zkoušet i u koní. Nejprve samozřejmě musíte posoudit, zda je vhodné se pouštět do „domácí“ léčby, nebo je nutné zavolat veterináře (což doporučujeme v každém případě), v některých případech mohou být antibiotika nutná. Nejpoužívanějším přípravkem na rousy je minerální olej se sírou (https://www.divineanimals.cz/Veterinarni-pripravky-c2_0_1.htm), o tom už jsme psali v našem prvním článku s názvem „Čím a jak pečovat o rousy“. Toto považujeme za základ v péči o rousy. Někteří úspěšně používají například zinkovou mast, přípravky s kyselinou salicylovou nebo ureou (na hyperkeratózu) či různé bylinné masti, které se hodí spíše na lokální aplikaci. Na mytí rousů se doporučuje například šampón proti lupům nebo antiparazitní šampony.

Je potřeba problémy řešit nejen zvnějšku, ale také zevnitř. V souvislosti s Mallenders a Sallenders a tedy nadměrnou produkcí keratinu se nedoporučuje krmit biotinem, který právě podporuje tvorbu keratinu. Někteří majitelé koní uvádějí, že se problém spustil až po podání biotinu, anebo naopak po jeho vysazení se stav zlepšil (jiní zase nevidí žádný efekt v podávání biotinu ve vztahu k hyperkeratóze). Vliv biotinu zatím nebyl prokázán žádnou studií. Na českém trhu jsou již dostupné krmné doplňky bez obsahu biotinu (např. vitamino-minerální směs Perfect Equi Cobs Health). Dále se nedoporučuje krmit mrkví, jablky, krmivem s vysokým obsahem cukru, melasou apod. Na druhé straně se doporučuje přidávat do krmiva kurkumu - působí protizánětlivě a pomáhá při léčbě kožních problémů (anebo se také využívá přímo na kožní potíže lokálně), svízel a měsíček (na poruchy lymfatického systému, CPL),  měď a zinek (při nedostatku). Například bylinná směs DETOX (Herbal Horse) obsahuje mimo jiné kurkumu, svízel a měsíček (https://www.divineanimals.cz/Bylinky-c6_0_1.htm).

Není vždy nutné panikařit, s pravidelnou péčí se Váš koník bude cítit komfortněji. Rousy Vás tedy od koupě vysněného koníka nemusejí odradit, ale doporučujeme stav rousů při koupi zkontrolovat, ať víte, do čeho jdete.

Více o spěnkové dermatitidě a CPL se dočtete například zde: http://www.equichannel.cz/co-je-noveho-v-lecbe-spenkovych-dermatitid nebo v prezentaci od MVDr. Zásmětové https://www.irishcob.cz/inpage/problematika-cpl/ .

Pokud má Váš koník potíže, podělte se s námi o Vaše zkušenosti.

Upozorňujeme, že informace poskytnuté v tomto článku jsou všeobecné rady, které jsou doporučovány chovateli a neměly by být zaměňovány s radami veterináře.